Rychlost a spolehlivost, které procesory na palivové dřevo Palax umožňují, jsou pro výrobu palivového dřeva v rodinné firmě Klapila z regionu Pohjanmaa nenahraditelné.

Firma ve vlastnictví Marjaany Suominen Klapila.fi je rodinný podnik proslulý kvalitním palivovým dřevem, jehož rodinná usedlost v Lapui patří stejnému rodu již přes čtyři staletí. Manžel Erkka Suominen nese titul „hlavní dřevař“ a odpovídá za vývoj produktů a zahraniční prodej. V pořadí 18. hospodářský pár rodu převzal v roce 2012 z Espoo vedení statku zaměřeného na pěstování brambor a rozhodl se vedle tradičního zemědělství a lesního hospodaření investovat do výroby palivového dřeva.

”Infrastruktura bramborářského statku s vysokozdvižnými vozíky, dřevěnými bednami a velkými skladovacími halami se pro výrobu palivového dřeva hodila výborně. Palivové dřevo se na statku vyrábělo i dříve, ale ne jako hlavní činnost, nýbrž jako přivýdělek”, říká Marjaana.

Rychlost procesoru a vynikající hydraulický přítlak jsou ve výrobě klíčové

Polena se vždy vyráběla na strojích Palax s kotoučovou pilou, už za starého hospodáře. Dnes se používá procesor na palivové dřevo C750, známý rychlou dobou cyklu a pojmenovaný podle 750milimetrového kotouče se slinutými karbidy, a také procesor předchozí generace Power 70 se 700milimetrovým kotoučem se slinutými karbidy.

”Kotoučová pila je naprostá nutnost, když vyrábíte palivové dřevo ve velkém objemu”, konstatuje Erkka. ”Například přednosti stroje C750 spočívají v rychlosti a hydraulickém přítlaku, který tlačí kmen dolů dříve, než se dostane k pile. Díky spolehlivému hydraulickému přítlaku se kotouč ani jednou nezasekl, přestože strojem za pár let prošly tisíce kubíků dřeva.”

Chválu sklízí také inovace pilového kotouče, kterou Palax používá: během dvou let aktivního provozu nebylo nutné kotouč ostřit a neobjevily se ani žádné poškozené zuby. Podle Erkky se kotoučová pila pro jejich výrobu hodí mnohem lépe než řetězová.

”Řetězová pila je pomalejší, často se musí ostřit a doplňovat olej na mazání řetězu. Vzniká opravdu hodně pilin. I my jsme řetězovou pilu chvíli zkoušeli, ale velmi brzy jsme se vrátili ke kotoučové.”

Vývoz do Norska a Japonska

Palivové dřevo se prodává celoročně, ale tradiční sezonou je chladné severské období: v mrazivých zimách se dřeva prodá víc, v mírných méně. Nejsilnější prodejní špičky má Klapila obvykle od září do října a od prosince do února. Většina dodávek míří do finského „růstového trojúhelníku“, tedy do oblastí Helsinek, Tampere a Turku, zákazníky však firma má po celé zemi až po Laponsko.

”Spotřebitelské návyky se mění a dnes lidé oceňují snadnou dostupnost a služby. Pro spotřebitele jsou produkty k dispozici v e-shopu a objednávky doručujeme úhledně zabalené až domů. Obchodním řetězcům, například supermarketům K-Supermarket a čerpacím stanicím Neste K, dodáváme dřevo zabalené v kartonových krabicích”, popisuje Marjaana.

Finská březová polena se vyvážejí i do zahraničí: nejdůležitějšími exportními zeměmi firmy jsou Norsko a Japonsko.

”Naposledy na začátku ledna odjely do Japonska dva námořní kontejnery palivového dřeva. Dovozce krbů z Tokia, který naše produkty prodává, má za to, že poptávka bude v budoucnu růst”, zmiňuje Erkka.

Estetika palivového dřeva je zejména v zahraničí jedním z nejdůležitějších kritérií při nákupu.

”Před několika lety chtěli Japonci koupit naše palivové dřevo už na jaře, přestože ještě nebylo suché. Zdůvodňovali to tím, že čerstvě pokácené dřevo je tak krásně bílé. Prodat palivové dřevo, které nebylo suché, jsme však odmítli.”

Roční produkce až 6000 prostorových metrů sypaných

Klapila vyrábí palivové dřevo z finské břízy a kmeny nakupuje v požadovaných délkách od sdružení vlastníků lesů v Lapui. Chválu sklízí ”superagent a pan Les” sdružení Olli Turja, který dává pokyny řidičům harvestorů při nákupu suroviny: pro efektivitu výroby a kvalitu konečného produktu je zásadní přesně určit délku a tloušťku kmenů, aby se minimalizovaly zbytkové odřezky. Pro Klapilu jsou nejlepší březové kmeny o průměru 18–22 cm, které se jedním zdvihem rozštípnou na čtyři nebo šest polen. Výsledkem je tradiční kvalitní štípané dřevo o délce 30 cm připravené k prodeji.

”Naše výroba běží od prosince do března. Za jasného zimního dne lze vyrobit asi 75 prostorových metrů sypaných a za rok celkem asi 5000–6000 prostorových metrů sypaných. Ve výrobě dřeva máme jednoho stálého zaměstnance a v sezoně navíc 5–6 pracovníků na balení a expedici. Ve standardní výbavě je i starý hospodář”, říká Erkka.

Surovina i finská práce jsou drahé, proto Klapila nekonkuruje cenou palivového dřeva, ale soustředí se na vlastní práci a kvalitní konečný produkt. Růst firma hledá s rozvahou.

”Naší silnou stránkou je špičkově kvalitní, snadno dostupný produkt a služby zaměřené na zákazníka. Díky distribuční síti finské pošty Posti dokážeme rychle a spolehlivě dodávat do celé pevninské části Finska”, říká Marjaana.

Seznamte se s firmou Klapila: Klapila.fi

Marjaana ja Erkka Suominen pyörittävät Klapila-yritystä.

Video: Výroba palivového dřeva ve firmě Klapila se strojem Palax C750

Klapilan vuosituotanto on 6000 irtokuutiota vuodessa.
Palax-kehäterä halkoo puun 12 osaan.